Osvědčilo se nám

Máte tupé mini nůžky? Stačí párkrát střihnout do alobalu.

Více...


Koťátko na dětském hřišti

Čas přípravy
20 minut
Čas realizace
1 hodina
Místo
místnost, klubovna, venku
Roční období
celý rok
Počet účastníků
od 2
Hodnocení
     
Autor
Pionýr
Stav
Publikována
Vytvořeno
27. 8. 2014
Upraveno
15. 2. 2018
Věková kategorie
7 let
Náročnost na materiál
Žádná
Výchovný program
Mláďátka a Zvířátka
Pracovní listy
Ano
Klíčové kompetence
Kompetence ke komunikaci
Kompetence občanská
Kompetence pracovní

Cíle

Rozvoj těchto kompetencí: ke komunikaci, občanská, pracovní.
Konkrétní cíl: Seznámit se s životem na hřišti. Umět rozlišit, co je správné a co se na dětském hřišti nesmí dělat. Práce s představivostí – psychomotorický padák. Rozvoj schopnosti spolupracovat s ostatními a řídit se pokyny.

Motivace

Hra patří mezi základní činnosti dítěte. Žádná hra se však neobejde bez pravidel. S nejrůznějšími pravidly se dítě bude setkávat celý život. Pokusíme si uvědomit, jaké chování je společností akceptováno a jaké ne.

Potřeby

Pastelky, psychomotorický padák, míče podle počtu skupinek.
K tomuto metodickému listu je pracovní list S1A.

Provedení

Po převyprávění úvodního příběhu koťátka na dětském hřišti rozdáme dětem pracovní listy „Co patří a nepatří na dětské hřiště“.
Pracovní list – Co patří a nepatří na dětské hřiště Úkoly:
1. Na obrázku jsou věci, které na hřiště nepatří. Vybarvi u nich čtvereček červeně.

2. U věcí, které na hřiště patří, vybarvi čtvereček zeleně.

3. Do rámečku nakresli, co ještě podle tebe patří na dětské hřiště (prolézačky, odpadkový koš, voda na mytí, toaleta…).

V další části schůzky pracujeme s představivostí dětí. Pro první část hry použijeme psychomotorický padák, hrajeme hru na kolotoč. Potom následují hry na houpačku a prolézačku.
Kolotoč
Děti si představí, že jsou na hřišti a jezdí na kolotoči (psychomotorický padák). Všichni se postaví do kola a každý se drží „padáku“. Vedoucí nebo instruktor pak dává pokyny od jednoduchých po složitější (např. držíme se oběma rukama a chodíme dokola, držíme se rukama křížem, držíme se jednou rukou, změna směru na nějaké zvukové příp. světelné znamení…). Je možné doplnit o míček uprostřed padáku.
Děti mohou též chodit s padákem dokola a zpívat například písničku Kolo, kolo mlýnský.
Houpačka
Děti se rozdělí nejprve do dvojic. Posadí se na zem, chytí se za ruce, pokrčí kolena a chodidly se dotýkají. Potom už se jenom houpají zepředu dozadu. Lze dělat i ve čtveřici – vznikne něco jako veslice. Vždy dva a dva jdou proti sobě.
Tunel
Děti rozdělíme do dvou či více skupin. V každé skupince se postaví za sebe ve stoji rozkročném na start. Děti mají za úkol překonat určitou vzdálenost – například 3 metry (v závislosti na počtu dětí) tak, že ten, který stojí první v zástupu, pošle tunelem z rozkročených nohou míč a ten si děti mezi sebou podávají. Když dojde k poslednímu v řadě, ten vezme míč a běží s ním podle řady dopředu na první místo a opět míč posílá „tunelem“ dozadu. Hra končí, když první v řadě stojí „na“ nebo „za“ cílovou čarou.
Pokud máme v blízkosti klubovny hřiště a je příznivé počasí, můžeme zakončit schůzku vycházkou na hřiště. Pozor při přesunu na hřiště, je třeba zopakovat pravidla pro tento přesun.
Tato aktivita přibližuje Ideály Pionýra: Překonání a Poznání.

Pozor na

Bezpečný přesun na dětské hřiště. Bezpečnost dětí při pobytu na dětském hřišti (na trampolíně vždy pouze jedno dítě).

Nabídková legenda

Koťátko …. se vydalo na svoji průzkumnou výpravu. Už delší dobu ho zajímalo, co je to za plotem, okolo kterého chodí s maminkou na procházky. Protáhlo se pod dvířky, protože koťátka si dvířka otevírat neumějí, a začalo se rozhlížet. Jé, tam bylo zajímavých a barevných věcí. Vidí prolézačky, pískoviště, houpačky, skluzavku – víte, děti, kam se koťátko šlo podívat? Na dětské hřiště. Hned si všechny prolézačky, houpačky i skluzavky vyzkoušelo, jenom na písek nešlo – tam zvířátka nesmějí. Děti, poradíte koťátku, jak si na hřišti hrát a co se na hřišti smí a co nesmí dělat?

Přístup k dětem se specifickými vlastnostmi

U dětí s poruchami učení se často objevuje porucha prostorové orientace či hrubé motoriky, buďte tedy trpěliví, pokud nezvládají pohyby při hrách s psychomotorickým padákem tak dokonale – vždy jim polohu znovu zopakujte, ale do nápodoby pohybů je určitě nenuťte! Při vybarvování čtverečků v pracovních listech pozor na děti s dysgrafií, které mají „křečovité“ držení psacích potřeb (pastelek) – je potřeba dbát na správné postavení ruky a uvolněnost (okolo 3 let je to nazýváno jako „špetkový úchop“). Oslabené prostorové vnímání způsobuje i problémy s kreslením, proto vždy podporujte sebevědomí dítěte pochvalou.