Víte, že?

Největší akcí pro veřejnost, kterou pořádá Pionýr, je Ledová Praha. První ročník se konal v roce 2000. V posledních letech mívá pravidelně přes 14 000 účastníků.

Pedagogika a psychologie

Jako táborový oddílový vedoucí nebo instruktor budeš pracovat s velmi křehkým materiálem – s dětmi. Můžeš pomoci dětem prožít krásný tábor a trochu je připravit na jejich budoucí život, ve kterém budou čerpat ze svých dětských zážitků. A i když nám může čtrnáct dní na táboře připadat jako krátká doba, děti to může ovlivnit na celý život.

Připravili jsme pro tebe přehled základních věkových kategorií, které na táboře nejčastěji potkáš.

Nezapomeň ani na to, že i v táborovém životě budeš používat odměny a tresty, proto se prostuduj, jak s nimi nakládat.

Zapamatuj si osm pravidel motivace.

  1. Chceš-li motivovat, musíš být motivován.
  2. Motivace má dvě stádia – vytyčit cíl a ukázat, jak cíle dosáhnout.
  3. Úspěch a uznání motivuje.
  4. Motivace je nikdy nekončící proces.
  5. Vlastní činnost motivuje.
  6. Každý pokrok musí být zřetelně viditelný.
  7. Výzva k akci motivuje jen tehdy je-li možno zvítězit.
  8. Ztotožnění se se skupinou motivuje.

Zkus si odpovědět

Rozlišujeme dvě kategorie psychologických zvláštností:

  • věkové – rysy společné většině dětí stejného věku;
  • individuální – které příznačně a nezaměnitelně vystihují osobnost dítěte, v čem se děti od sebe liší (patří sem zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění, sociální znevýhodnění).
  • Hodnotíme spravedlivě „všem stejným metrem“, vyhnout se tomu, abychom za stejný čin jednou trestali a podruhé ho – ať už z různých důvodů – přehlédli, dopustíme-li se chyby, měli bychom se omluvit;
  • hodnocení musí být nestranné a tento pocit musí mít jak hodnocený, tak celý oddílový nebo táborový kolektiv;
  • vysvětlíme důvody, za co a proč odměna/trest přichází –tzn., že musíme vysvětlit, co se smí a co nesmí;
  • hodnotící musí vyjadřovat mínění kolektivu či kolektiv (pro takové hodnocení) získat a je nezbytné posuzovat v souhrnu podmínek a vztahů, ve kterých se uskutečnil;
  • cílem hodnocení musí být další postup hodnoceného „vpřed“;
  • postupujeme úměrně prohřešku či úspěchu (je třeba dělat rozdíly mezi úmyslným a neúmyslným přestupkem);
  • při hodnocení musíme vycházet z věkových a individuálních zvláštností osobnosti hodnoceného.

Trest by měl být přiměřený věku, spravedlivý, objektivní, pro všechny stejný, ukončený, zdůvodněný a nestranný.

POZOR! Nemělo by se trestat prací, fyzickými tresty nebo tresty, které snižují důstojnost dítěte.

Na motivaci se můžeme dívat z různých úhlů:

  • Vnitřní – (vychází z našich potřeb) – to jsou motivy našeho chování.
    Vnější – motivační stimuly, které nám dodávají lidé (rodiče, vedoucí, instruktoři).

 

  • Kladná – jako projev pochvaly a úcty.
    Záporná – což je nějaké nepopulární opatření, hrozba, nebo dokonce vnímané jako trest.

 

  • Nehmotná – třeba v podobě ústního sdělení či činnosti vykonávané za odměnu.
    Hmotná – v podobě nějakého dárku, předmětu, kterým chceme posílit kladné hodnocení.

 

  • V soukromí – mezi čtyřma očima.
    Na veřejnosti – třeba před nastoupeným táborem.

Maslowova pyramida (potřeb) je hierarchie lidských potřeb, kterou definoval americký psycholog Abraham Harold Maslow v roce 1943. Podle této teorie má člověk pět základních potřeb. Tyto potřeby seřadil podle toho, jak se postupně vyvinuly, a zároveň podle toho, jsou-li vyšší nebo nižší ve smyslu své hodnoty. Současně byl přesvědčen, že uspokojení nižších potřeb je předpokladem toho, aby nastoupily vyšší potřeby. Později bylo pět základních potřeb rozšiřováno o pár dalších (kognitivní a estetické):

Potřeby společně tvoří jakousi pomyslnou pyramidu:

  1. fyziologické potřeby
  2. potřeba bezpečí, jistoty
  3. potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti
  4. potřeba uznání, úcty
  5. kognitivní potřeby
  6. estetické potřeby
  7. potřeba seberealizace

Mohlo by se hodit:

 

 

Zeptej se Radky